Jak hodnotíme - část II.
- 8. prosince 2012
- Ostatní
V druhé části si můžete přečíst o etiketě, ceně, barvě a vůni. Článek navazuje na Část I. (obal) a pokračuje Částí III. (chuť a složení).
Etiketa
Společně s obalem první co vidíme je etiketa. Ta nám prozrazuje všechny důležité informace o produktu a pomáhá rozhodnout, jestli koupit či nekoupit. Má tak kolikrát nejvyšší slovo u spotřebitele. Alespoň při prvním nákupu doposud nevyzkoušeného výrobku. Měla by být "líbivá", zaujmout, jasně zobrazit, co nápoj v sobě skrývá a nijak nemást spotřebitele. A když výrazně vyčnívá svým vzhledem a originalitou v zástupech konkurenčních výrobků &ndas; jen dobře. Také budu brát v potaz kvalitu etikety z pohledu použitého materiálu a způsob připevnění na lahev, aby nikde nebyla odlepená, křivá apod. Úroveň významnosti 2.
Cena
Podle průzkumů Češi jedí to, co je levné. V současné době se šetří na všem. Potraviny nevyjímaje. Pravda, v poslední době spotřebitelé více koukají na kvalitu potravin a jsou mnohdy ochotni si připlatit za kvalitu. Dalo by se to nazvat trendem. Také roste zájem o domácí potraviny. Stále ale cena hraje jednu z nejdůležitějších, ne–li nejdůležitější rolí. Dáváme tomuto faktoru druhou nejvyšší úroveň významnosti – 4. Podotýkám, že posuzujeme cenu, za kterou jsme nakoupili. Nehodnotíme různé akce a nebo rozdíly u jednotlivých obchodníků. Za kolik nakoupíme, za tolik prodáváme. Samozřejmě, že se snažíme nakoupit co nejvýhodněji.
Barva
Bývá shodná s hlavní složkou v nápoji, obvykle barvou konkrétního ovoce. Snad jedině energetické nápoje se barevně posuzují hůře. Nikdo totiž neví, jakou barvu by správně měly mít. Obvykle jde o lehce nažloutlou. Může se stát, že nápoj má v sobě barviva. Ta ohodnotím ve faktoru složení. Jestliže ale například Pfanner Green apple je zelený až moc (asi hlavně díky barvivu), nebo Koli Malina je nepřirozeně červená, faktor barva bude negativně ovlivněn. I tak ale patří tento faktor k nejnižší míře důležitosti tj. 1.
Vůně
Zpravidla platí, že čím méně je nápoj navoněný, tím méně přidatných látek obsahuje. A tím je chuť "přírodnější" a opravdovější. Potvrdilo se mi to už několikrát. Obzvláště u šťáv se toto pravidlo potvrzuje. Z toho vyplývá, že čim slabší a jemnější vůně je, tím vyšší hodnocení dostává. Neříkám, že by nápoj neměl vonět, ale prostě přiměřeně. Těžko se vůně posuzuje hlavně u energetických nápojů. Ty mají svoji typickou vůni, které někdo říká rozpuštěné tic–tacy. Musím uznat, že vůně energetických nápojů patří k těm více umělým. Nepodobá se žádnému ovoci, jídlu, koření nebo čemukoliv. Další obtížnější hodnocení připadá na vody. Ty dnes můžeme najít v ohromném množství druhů. I u nich budu dávat víc kladných bodů méně jemněji voňavým. Úroveň významnosti 2.